Úprava stravy při ekzému

Než začnete řešit atopický ekzém, je důležité podstoupit s dítětem vyšetření na alergologii, aby jste věděli, zda je dítě na něco alergické a pokud ani, tak na co. Podotýkám, že my jsme s naší dcerou alergologii podstoupili a nebyla na nic alergická, žádnou dietu tedy nedržela. Nejí však často smažená jídla a celkově nezdravé potraviny omezujeme, jelikož se snažíme žít zdravě. 

Pokud se však u dítěte objeví nějaká alergická reakce na určitý druh potravin, tak vynecháte jen ty potraviny, na které je dítě opravdu alergické. Nejvíce nejasností je okolo konzumace mléka a mléčných výrobků a ani sami lékaři nemají na tuto problematiku jednotný názor. Kravské mléko (teď mluvím o domácím mléku, ne krabicovém ze supermarketu) je bohaté na vitamíny, minerální látky a bílkoviny, proto jej není ideální jen tak vysadit. Na druhou stranu je však považováno za alergen.

Jak postupovat, objeví-li se alergie na mléko? 

V malém množství dejte dítěti mléko a pozorujte, zda-li se ekzém zhorší po jeho podání či nikoliv. Pokud se objeví jiná reakce na mléko, jako například zvracení, průjem, dýchací obtíže či otoky, mléko a mléčné výrobky zcela vysaťe po dobu 1 až 2 měsíců a pozorujte, zda se průběh ekzému zlepšil.

Pokud se alergie na kravské mléko zjistí u batolat, je prognóza většinou velmi dobrá. Po vynechání mléka a mléčných výrobků se většinou do 3 let sama vytratí. Přesto i v dospělém věku může být eliminační dieta (po vyšetření alergologem) úspěšná a to zvláště tam, kde dermatologická péče na zlepšení atopického ekzému nestačí.

I když u dětí nezjistíte alergii na kravské mléko, kupujte raději přednostně zakysané mléčné výrobky (např. jogurty či kefíry), jelikož jsou lépe stravitelné než klasické mléko. Jogurty kupujte bílé s živými bakteriemi z rodu Lactobacillus. Dítěti jogurt raději sami doma dochuťte ovocem nebo trochou medu. Nikdy však nekupujte jogurty s dlouhou dobou trvanlivostí, protože v nich je už umrtvená kultura bakterií mléčného kvašení a navíc obsahují ochucovací látky, potravinářská barviva a stabilizátory.

Pokud se nepotvrdí alergie na žádnou potravinu, tak se obecně doporučuje pro pacienty trpící ekzémem vynechat ze stravy koření, pikantní pokrmy, kyselé ovoce, silně kyselé pokrmy, smažená jídla a polotovary. Pokud je nevynecháte, tak je alespoň omezte na úplné minimum do doby, než se ekzém dostane do klidové fáze. 

Každá bílkovina obsažená v potravinách může být potencionální alergen. Vliv a jejich reakce na ně jsou určovány věkem, vlivem klimatických podmínek, tradicemi, jídelními zvyklostmi a zeměpisným rozšířením. Cca 90 % všech potravinových alergií tvoří alergie na zhruba 8 druhů potravin (tzv. velká osma). Patří sem: kravské mléko, vejce, pšenice, soja, arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši. 

V Evropě je stále častější také alergie na celer, hořčici, sezam, lupinu a stoupá rovněž alergie na pohanku.

Vliv výše jmenovaných potravin na kožní onemocnění musí rodiče atopického dítěte a později sám pacient sledovat. A znovu se dostávám ještě jednou k tomu, že přísnou dietu je dobré zavádět až po vyšetření alergologem a imunologem. Ti vám poradí i s jídelníčkem a s náhradou základní potraviny jinou, kvalitní surovinou a hlavně vám také vysvětlí, kdy pak postupně vracet alergen zpět do jídelníčku.

Patříte - li mezi šťastlivce jako je naše dcera, kteří žádnou alergii nemají, nevynechávejte žádný alergen a spíše se snažte kupovat kvalitní, čerstvé domácí potraviny.

A jak je to s příkrmy u kojenců? 

Pokud matka z jakéhokoliv důvodu nemůže dítě kojit, doporučuje se hypoalergenní mléčná výživa.  Stanovisko alergologů je takové, že kompletní strava kojence (tzn. příkrmy) by se měla realizovat mezi 4 - 6 měsícem věku a to bez souvislosti s kojením. Doporučuje se zavádět potravinové alergeny postupně ve zvyšujících se dávkách a vždy před zavedením nové potraviny počkat několik dnů, aby bylo možno rozpoznat, že předchozí zavedená potravina nevyvolala alergickou reakci a tím pádem zhoršení ekzému.