Úprava stravy- ano nebo ne?

Než začneme řešit atopický ekzém, je důležité podstoupit s dítětem vyšetření na alergologii, aby jsme věděli, zda je Vaše dítě na něco alergické a aby jste věděli na co. Podotýkám, že my jsme s naší dcerou alergologii podstoupili a nebyla na nic alergická, žádnou dietu jsme tedy nedrželi. Samozřejmě jsme nedávali často smažená jídla a nezdravé věci celkově omezujeme, snažíme se žít zdravě i když v dnešní době je to těžší. Dřív  si lidé vyráběli domácí výrobky a věnovali se pěstování ovoce a zeleniny a chovali různá domácí zvířata. Lidé v 21.století se k tomu stále častěji vrací, jelikož vědí že poctivá domácí výroba nebývá ošizená a je bez chemických přísad, tedy je velkým přínosem našemu tělu.

  Pokud se u dítěte objeví nějaká alergická reakce na určitý druh potravin, tak vynecháváme jen ty potraviny, na které je dítě opravdu alergické. Nejvíce nejasností je okolo konzumace mléka a mléčných výrobků a ani sami lékaři nemají na tuto problematiku jednotný názor. Kravské mléko ( teď mluvím o domácím mléku, ne krabičáku) je bohaté na vitamíny a minerální látky a je plné optimálního množství bílkovin, proto jej nemůžeme jen tak vyřadit z jídelníčku. Ale také víme, že  je považováno za alergen, díky jeho vysokému obsahu bílkovin.. Jak tedy postupovat, objeví-li se alergie na mléko? V malém množství dáme dítěti mléko a pozorujeme, zda-li se ekzém zhorší po 

, podání či nikoliv. Pokud se objeví jiná reakce na mléko, jako například zvracení, průjem, dýchací obtíže či otoky, mléko a mléčné výrobky zcela  vysadíme po dobu 1 až 2 měsíců a pozorujeme, zda se průběh ekzému výrazně zlepšil.

  Pokud se alergie na kravské mléko zjistí u batolat, je prognóza většinou velmi dobrá. Po vynechání mléka a mléčných výrobků se většinou do 3 let sama vytratí . Přesto i v dospělém věku může být eliminační dieta ( po vyšetření alergologem) úspěšná, zvlástě tam, kde dermatologická péče na zlepšení atopického ekzému nestačí.

  Když u dětí nezjistíme alergii na kravské mléko, kupujte raději přednostně zakysané mléčné výrobky ( jogurty). Jsou lépe stravitelné než sladké mléko. Jogurty volíme bílé s živými bakteriemi z rodu Lactobacillus. Dítěti jogurt raději sami doma dochuťte ovocem, které má rádo nebo trochou medu. Nikdy nekupujte jogurty s dlouhou dobou trvanlivostí, je v nich už umrtvená kultura bakterií mléčného kvašení a navíc obsahují ochucovací látky, potravinářská barviva a stabilizátory.

  Pokud se alergie nepotvrdí na žádnou potravinu, tak se obecně doporučuje pro pacienty trpící ekzémem, vynechat ze stravy koření, pikantní pokrmy, kyselé ovoce, silně kyselé pokrmy, smažená jídla a polotovary. Pokud nevynecháte, alespoň omezte na úplné minimum  do doby, než se ekzém dostane do dlouhé klidové fáze. 

Každá bílkovina, obsažená v potravinách ( týká se to až skoro 200 druhů potravin), může být potencionální alergen. Vliv a jejich reakce na ně jsou určovány věkem, vlivem klimatických podmínek, tradicemi, jídelními zvyklostmi a zeměpisným rozšířením. Ale nejméně 90% všech potravinových alergií tvoří  alergie na zhruba 8 druhů potravin ( tzv. Velká osma ).

Patří sem : kravské mléko, vejce, pšenice, soja, arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši. V Evropě je stále častěji také  alergie na celer, hořčici, sezam a lupinu a stoupá alergie na pohanku.

Vliv výše jmenovaných potravin na kožní onemocnění musí rodiče atopického dítěte a později sám pacient sledovat. A znovu se dostávám ještě jednou k tomu, že přísnou dietu zavádět až po vyšetření alergologem a imunologem. Ti Vám nejlépe poradí s jídelníčkem s náhradou základní potraviny jinou kvalitní surovinou a hlavně, kdy postupně vracet alergen zpět do jídelníčku.

 Patříte - li mezi štastlivce jako je naše dcera, která žádnou alergii neměla, nevynechávejte žádný alergen, spíše se snažte kupovat kvalitní čerstvé domácí potraviny.

Častou otázkou také bývá – příkrmy u kojenců. Pokud matka z jakéhokoliv důvodu nemůže dítě kojit, doporučuje se hypoalergenní mléčná výživa.  Stanovisko alergologů je takové, že kompletní strava kojence ( příkrmy) by se měla realizovat mezi 4 - 6 měsícem věku a to bez souvislosti s kojením. Doporučuje se zavádět potravinové alergeny postupně ve zvyšujících se dávkách a vždy před zavedením nové potraviny počkat několik dnů, aby bylo možno rozpoznat, že předchozí zavedená potravina nevyvolala alergickou reakci a tím pádem zhoršení ekzému.